Flexion:chtít

Aus Wiktionary, dem freien Wörterbuch
Zur Navigation springen Zur Suche springen

chtít (Konjugation) (Tschechisch)[Bearbeiten]

< chtít

Indikativ
způsob oznamovací
Imperativ
způsob rozkazovací
Person Präsens
čas přítomný
Präteritum
čas minulý
Futur
čas budoucí
Maskulinum Femininum Neutrum
belebt unbelebt
ich
chci chtěl jsem chtěla jsem chtělo jsem budu chtít
du
ty
chceš chtěl jsi chtěla jsi chtělo jsi budeš chtít chtěj
Sie
Vy
chcete chtěl jste chtěla jste chtělo jste budete chtít chtějte
er/sie/es
on/ona/ono
chce chtěl chtěla chtělo bude chtít
wir
my
chceme, chcem chtěli jsme chtěly jsme chtěla jsme budeme chtít chtějme
ihr
vy
chcete chtěli jste chtěly jste chtěla jste budete chtít chtějte
sie
oni/ony/ona
chtějí chtěli chtěly chtěly chtěla budou chtít
Konditional
podmiňovací způsob
Person Präsens
čas přítomný
Präteritum
čas minulý
Maskulinum Femininum Neutrum Maskulinum Femininum Neutrum
belebt unbelebt belebt unbelebt
ich
chtěl bych chtěla bych chtělo bych byl bych chtěl byla bych chtěla bylo bych chtělo
du
ty
chtěl bys chtěla bys chtělo bys byl bys chtěl byla bys chtěla bylo bys chtělo
Sie
Vy
chtěl byste chtěla byste chtělo byste byl byste chtěl byla byste chtěla bylo byste chtělo
er/sie/es
on/ona/ono
chtěl by chtěla by chtělo by byl by chtěl byla by chtěla bylo by chtělo
wir
my
chtěli bychom chtěly bychom chtěla bychom byli bychom chtěli byly bychom chtěly byla bychom chtěla
ihr
vy
chtěli byste chtěly byste chtěla byste byli byste chtěli byly byste chtěly byla byste chtěla
sie
oni/ony/ona
chtěli by chtěly by chtěly by chtěla by byli by chtěli byly by chtěly byly by chtěly byla by chtěla
Partizip
příčestí
Numerus Aktiv (Perfekt)
činné (minulé)
Passiv
trpné
Maskulinum Femininum Neutrum Maskulinum Femininum Neutrum
belebt unbelebt belebt unbelebt
Singular chtěl chtěla chtělo chtěn chtěna chtěno
Plural chtěli chtěly chtěly chtěla chtěni chtěny chtěny chtěna
Transgressiv Präsens
přechodník přítomný
Transgressiv Präteritum
přechodník minulý
Numerus Maskulinum Femininum Maskulinum Femininum
Singular chtěje, chtě chtějíc, chtíc
Plural chtějíce, chtíce
Infinitiv Verbaladjektiv
zpřídavnělá příčestí
Verbalsubstantiv
verbální substantivum
chtít chtějící chtění