Flexion:mít

mít (Konjugation) (Tschechisch)

< mít

Indikativ způsob oznamovací							Imperativ způsob rozkazovací
Person	Präsens čas přítomný	Präteritum čas minulý				Futur čas budoucí
		Maskulinum		Femininum	Neutrum
		belebt	unbelebt
ich já	mám	měl jsem		měla jsem	mělo jsem	budu mít
du ty	máš	měl jsi		měla jsi	mělo jsi	budeš mít	měj
Sie Vy	máte	měl jste		měla jste	mělo jste	budete mít	mějte
er/sie/es on/ona/ono	má	měl		měla	mělo	bude mít
wir my	máme	měli jsme		měly jsme	měla jsme	budeme mít	mějme
ihr vy	máte	měli jste		měly jste	měla jste	budete mít	mějte
sie oni/ony/ona	mají	měli	měly	měly	měla	budou mít
Konditional podmiňovací způsob
Person	Präsens čas přítomný				Präteritum čas minulý
	Maskulinum		Femininum	Neutrum	Maskulinum		Femininum	Neutrum
	belebt	unbelebt			belebt	unbelebt
ich já	měl bych		měla bych	mělo bych	byl bych měl		byla bych měla	bylo bych mělo
du ty	měl bys		měla bys	mělo bys	byl bys měl		byla bys měla	bylo bys mělo
Sie Vy	měl byste		měla byste	mělo byste	byl byste měl		byla byste měla	bylo byste mělo
er/sie/es on/ona/ono	měl by		měla by	mělo by	byl by měl		byla by měla	bylo by mělo
wir my	měli bychom		měly bychom	měla bychom	byli bychom měli		byly bychom měly	byla bychom měla
ihr vy	měli byste		měly byste	měla byste	byli byste měli		byly byste měly	byla byste měla
sie oni/ony/ona	měli by	měly by	měly by	měla by	byli by měli	byly by měly	byly by měly	byla by měla
Partizip příčestí
Numerus	Aktiv (Perfekt) činné (minulé)				Passiv trpné
	Maskulinum		Femininum	Neutrum	Maskulinum		Femininum	Neutrum
	belebt	unbelebt			belebt	unbelebt
Singular	měl		měla	mělo	—	—	—	—
Plural	měli	měly	měly	měla	—	—	—	—
Transgressiv Präsens přechodník přítomný			Transgressiv Präteritum přechodník minulý
Numerus	Maskulinum	Femininum	Maskulinum	Femininum
Singular	maje	majíc	—	—
Plural	majíce		—
	Infinitiv	Verbaladjektiv zpřídavnělá příčestí		Verbalsubstantiv verbální substantivum
	mít	mající		—