doufání

Siehe auch: doufáni

Siehe auch:

doufáni

doufání (Tschechisch)

Substantiv, n

	Singular	Plural
Nominativ	doufání	doufání
Genitiv	doufání	doufání
Dativ	doufání	doufáním
Akkusativ	doufání	doufání
Vokativ	doufání	doufání
Lokativ	doufání	doufáních
Instrumental	doufáním	doufáními

Worttrennung:

dou·fá·ní

Aussprache:

IPA: [ˈdɔʊ̯faːɲiː]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Verbalsubstantiv vom Verb „doufat“ (Konjugation): Vertrauen in die Zukunft

Herkunft:

vom Verb doufat

Gegenwörter:

[1] zoufání

Beispiele:

[1] Doufání je jako malé kvítky.

Das Hoffen ist wie aufblühende Blümchen.

[1] Jsi moje naděje i doufání.

Du bist meine Hoffnung und mein Hoffen.

Übersetzungen

 [1] Verbalsubstantiv vom Verb „doufat“ (Konjugation): Vertrauen in die Zukunft

Deutsch: Hoffen n

Referenzen und weiterführende Informationen:

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „doufání“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „doufání“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „doufání“