finština

finština (Tschechisch)

Substantiv, f

	Singular	Plural
Nominativ	finština	(finštiny)
Genitiv	finštiny	(finštin)
Dativ	finštině	(finštinám)
Akkusativ	finštinu	(finštiny)
Vokativ	finštino	(finštiny)
Lokativ	finštině	(finštinách)
Instrumental	finštinou	(finštinami)

Anmerkung zum Plural:

Plural selten gebraucht

Worttrennung:

fin·šti·na

Aussprache:

IPA: [ˈfɪnʃcɪna]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Sprache, die vorwiegend in Finnland gesprochen wird und zum Finno-Ugrischen gehört

Synonyme:

[1] finský jazyk

Oberbegriffe:

[1] jazyk

Beispiele:

[1] Finština je aglutinační jazyk.

Finnisch ist eine agglutinierende Sprache.

Übersetzungen

 [1] Sprache, die vorwiegend in Finnland gesprochen wird und zum Finno-Ugrischen gehört

Deutsch: Finnisch n

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „finština“

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „finština“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „finština“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „finština“