vnouče

vnouče (Tschechisch)

Substantiv, n

	Singular	Plural
Nominativ	vnouče	vnoučata
Genitiv	vnoučete	vnoučat
Dativ	vnoučeti	vnoučatům
Akkusativ	vnouče	vnoučata
Vokativ	vnouče	vnoučata
Lokativ	vnoučeti	vnoučatech
Instrumental	vnoučetem	vnoučaty

Worttrennung:

vnou·če

Aussprache:

IPA: [ˈvnɔʊ̯t͡ʃɛ]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] männliches oder weibliches Kind von Sohn oder Tochter; Enkelkind

Gegenwörter:

[1] prarodič

Verkleinerungsformen:

[1] vnoučátko

Unterbegriffe:

[1] vnuk, vnučka

Beispiele:

[1] Babičce přišla popřát k narozeninám všechna vnoučata.

Alle Enkelkinder kamen, Großmutter zum Geburtstag zu gratulieren.

Wortfamilie:

vnuk, vnučka, pravnouče

Übersetzungen

 [1] männliches oder weibliches Kind von Sohn oder Tochter; Enkelkind

Deutsch: Enkelkind n Englisch: grandchild → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „vnouče“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „vnouče“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „vnouče“

[*] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „vnouče“