vlastnictví

vlastnictví (Tschechisch)

Substantiv, n

	Singular	Plural
Nominativ	vlastnictví	vlastnictví
Genitiv	vlastnictví	vlastnictví
Dativ	vlastnictví	vlastnictvím
Akkusativ	vlastnictví	vlastnictví
Vokativ	vlastnictví	vlastnictví
Lokativ	vlastnictví	vlastnictvích
Instrumental	vlastnictvím	vlastnictvími

Worttrennung:

vlast·nic·tví

Aussprache:

IPA: [ˈvlastɲɪt͡stviː]

Hörbeispiele:  vlastnictví ^(Info)

Bedeutungen:

[1] Recht: Verfügungsgewalt über einen Gegenstand, eine Immobilie; Eigentum, Eigentumsrecht, Besitz

[2] jemandem etwas Gehörendes; Besitz, Eigentum

Synonyme:

[1] vlastnění, vlastnické právo

[2] majetek

Sinnverwandte Wörter:

[1] držba

[2] jmění

Oberbegriffe:

[1] právo

[2] věc

Unterbegriffe:

[1] duševní vlastnictví

Beispiele:

[1] Tento výpis z listu vlastnictví je nedílnou přílohou této kupní smlouvy.

Dieser Auszug aus dem Eigentumsblatt ist untrennbarer Bestandteil dieses Kaufvertrags.

[1] Převzetím věci přechází na kupujícího vlastnictví zakoupené věci.

Durch die Entgegennahme der Ware geht das Eigentumsrecht an der gekauften Ware auf den Käufer über.

[1] Neexistují a zároveň na předmět koupě nebyly uplatněny žádné restituční ani jiné obdobné nároky na navrácení vlastnictví.

An den Kaufgegenstand wurden keinerlei Restitutions- oder andere ähnliche Ansprüche auf Rückgabe von Eigentum geltend gemacht und es existieren auch keine solchen.

[2] „Celý les kolem internátu byl jeho velikým vlastnictvím. Každý pták v tom lese, každá veverka, každá žába v příkopu.“

Der ganze Wald um das Internat herum gehörte zu seinem großen Vermögen. Jeder Vogel in diesem Wald, jedes Eichhörnchen, jeder Frosch im Wassergraben.

[2] „Ujistili jsme třídního učitele, že předložený exemplář se právě stal jeho vlastnictvím a rozloučili jsme se.“

Wir versicherten dem Klassenlehrer, dass das übergebene Exemplar soeben sein Eigentum geworden sei, und verabschiedeten uns.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] duševní vlastnictví – geistiges Eigentum; soukromé vlastnictví — Privateigentum, státní vlastnictví — Staatseigentum, vlastnictví bytu — Wohnungseigentum

Wortbildungen:

spoluvlastnictví

Wortfamilie:

vlast, vlastní, vlastnice, vlastnický, vlastník, vlastnit

Übersetzungen

 [1] ?

Deutsch: Besitz m, Eigentum n, Eigentumsrecht n Englisch: ownership → en

 [2] jemandem etwas Gehörendes; Besitz, Eigentum

Deutsch: Besitz m, Eigentum n

Referenzen und weiterführende Informationen:

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „vlastnictví“

[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „vlastnictví“

[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „vlastnictví“

[1, 2] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „vlastnictví“

Quellen: