viník

viník (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	viník	viníci
Genitiv	viníka	viníků
Dativ	viníkovi viníku	viníkům
Akkusativ	viníka	viníky
Vokativ	viníku	viníci
Lokativ	viníkovi viníku	vinících
Instrumental	viníkem	viníky

Aussprache:

IPA: [ˈviːɲiːk]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Person, die etwas verschuldet hat; Schuldiger, Verursacher

Beispiele:

[1] Státní správce silnic se připravuje na finální rozhodnutí soudu o viníkovi sedm let starého sesuvu svahu nad rozestavěnou dálnicí D8.

Die staatliche Straßenverwaltung bereitet sich auf die endgültige Entscheidung des Gerichts über den Schuldigen des sieben Jahre alten Hangrutsches auf die in Bau befindliche Autobahn D8 vor.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] hlavní viník — Hauptschuldiger

Wortfamilie:

obvinit, vina

Übersetzungen

 [1] Person, die etwas verschuldet hat; Schuldiger, Verursacher

Deutsch: Schuldiger m, Verursacher m Englisch: culprit → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „viník“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „viník“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „viník“

[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „viník“