učitel

učitel (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	učitel	učitelé
Genitiv	učitele	učitelů
Dativ	učitelovi učiteli	učitelům
Akkusativ	učitele	učitele
Vokativ	učiteli	učitelé
Lokativ	učitelovi učiteli	učitelích
Instrumental	učitelem	učiteli

[1] učitel ve třídě

Worttrennung:

uči·tel

Aussprache:

IPA: [ˈʊt͡ʃɪtɛl]

Hörbeispiele:  učitel ^(Info)

Bedeutungen:

[1] männliche Person, die unterrichtet; Lehrer

Herkunft:

[1] vom Verb učit

Synonyme:

[1] kantor, pedagog, vyučující

Weibliche Wortformen:

[1] učitelka

Oberbegriffe:

[1] povolání

Beispiele:

[1] Učitel pracuje ve škole.

Der Lehrer arbeitet an der Schule.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] učitel němčiny, učitel autoškoly

Wortbildungen:

učitelský, učitelství

Übersetzungen

 [1] männliche Person, die unterrichtet

Deutsch: Lehrer m Englisch: teacher → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „učitel“

[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „učitel“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „učitel“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „učitel“