učitel

učitel (Tschechisch)

Substantiv, m, weich, belebt

	Singular	Plural
Nominativ	učitel	učitelé
Genitiv	učitele	učitelů
Dativ	učitelovi učiteli	učitelům
Akkusativ	učitele	učitele
Vokativ	učiteli	učitelé
Lokativ	učitelovi učiteli	učitelích
Instrumental	učitelem	učiteli

[1] učitel ve třídě

Worttrennung:

uči·tel

Aussprache:

IPA: [ˈʊt͡ʃɪtɛl]

Hörbeispiele:  učitel ^(Info)

Bedeutungen:

[1] männliche Person, die unterrichtet

Herkunft:

[1] vom Verb učit

Weibliche Wortformen:

[1] učitelka

Oberbegriffe:

[1] povolání

Beispiele:

[1] Učitel pracuje ve škole.

Der Lehrer arbeitet an der Schule.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] učitel němčiny, učitel autoškoly

Wortbildungen:

učitelský, učitelství

Übersetzungen

 

Deutsch: [1] Lehrer m

Englisch: [1] teacher → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „učitel“

[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „učitel“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „učitel“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „učitel“

[1] centrum - slovník: „učitel“

[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikon „učitel“