tykání

tykání (Tschechisch)

Substantiv, n

	Singular	Plural
Nominativ	tykání	tykání
Genitiv	tykání	tykání
Dativ	tykání	tykáním
Akkusativ	tykání	tykání
Vokativ	tykání	tykání
Lokativ	tykání	tykáních
Instrumental	tykáním	tykáními

Worttrennung:

ty·ká·ní

Aussprache:

IPA: [ˈtɪkaːɲiː]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Verbalsubstantiv: das Ansprechen mit der 2. Person Singular: Duzen

Herkunft:

Verbalsubstantiv vom Verb „tykat“ (Konjugation)

Gegenwörter:

[1] vykání

Beispiele:

[1] Tykání je vůči cizím lidem urážlivé.

Das Duzen ist fremden Menschen gegenüber beleidigend.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] nabídnout tykání — das Duzen anbieten

Übersetzungen

 [1] ?

Deutsch: Duzen n

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „tykání“

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „tykání“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „tykání“