správce

správce (Tschechisch)

Substantiv, m, belebt

	Singular	Plural
Nominativ	správce	správci správcové
Genitiv	správce	správců
Dativ	správci správcovi	správcům
Akkusativ	správce	správce
Vokativ	správce	správci správcové
Lokativ	správci správcovi	správcích
Instrumental	správcem	správci

Worttrennung:

správ·ce

Aussprache:

IPA: [ˈspraːft͡sɛ]

Hörbeispiele:

správce^(Info)

Bedeutungen:

[1] Person, die mit der Betreuung eines Objekts oder einer Angelegenheit betraut ist; Verwalter, Hausmeister

Beispiele:

[1] Nájemce se zavazuje platit část nájemného odpovídající výši daně z nemovitostí řádně a včas přímo na účet správce daně.

Der Mieter ist verpflichtet, den Teil der Miete, der der Liegenschaftssteuer entspricht, ordnungsgemäß und rechtzeitig direkt auf das Konto des Steuerverwalters zu zahlen.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] svěřenský správce — Treuhandverwalter; konkursní správce — Konkursverwalter; správce konkursní podstaty — Konkursmasseverwalter; správce sítě — Netzverwalter, Netzbetreiber

Wortbildungen:

správa, správcovat, správka

Übersetzungen

[1] ?

Deutsch: Verwalter m, Hausmeister m
Englisch: administrator ^→ en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „správce“

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „správce“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „správce“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „správce“

[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „správce“

Substantiv, m, unbelebt

	Singular	Plural
Nominativ	správce	správce
Genitiv	správce	správců
Dativ	správci	správcům
Akkusativ	správce	správce
Vokativ	správce	správce
Lokativ	správci	správcích
Instrumental	správcem	správci