spojenec

spojenec (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	spojenec	spojenci
Genitiv	spojence	spojenců
Dativ	spojencovi spojenci	spojencům
Akkusativ	spojence	spojence
Vokativ	spojenče	spojenci
Lokativ	spojencovi spojenci	spojencích
Instrumental	spojencem	spojenci

Worttrennung:

spo·je·nec

Aussprache:

IPA: [ˈspɔjɛnɛt͡s]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Person oder Institution, die mit anderen Personen/Institutionen zusammenarbeitet, sich gegenseitig unterstützt; Verbündeter, Alliierter

Gegenwörter:

[1] protivník, oponent, nepřítel

Beispiele:

[1] „Máme informace z mnoha zdrojů od našich spojenců a našich vlastních tajných služeb, které naznačují, že letadlo bylo sestřeleno íránskou raketou země-vzduch.“

Wir haben Informationen aus zahlreichen Quellen von unseren Verbündeten und unseren eigenen Geheimdiensten, die darauf hindeuten, dass das Flugzeug von einer iranischen Boden-Luft-Rakete abgeschossen worden ist.

Wortfamilie:

spojenectví, spojenkyně, spojenecký, spojený, spojení, spojit

Übersetzungen

 [1] ?

Deutsch: Verbündeter m, Alliierter m Englisch: ally → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „spojenec“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „spojenec“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „spojenec“

[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „spojenec“

Quellen: