skříňka

skříňka (Tschechisch)

Substantiv, f

	Singular	Plural
Nominativ	skříňka	skříňky
Genitiv	skříňky	skříněk
Dativ	skříňce	skříňkám
Akkusativ	skříňku	skříňky
Vokativ	skříňko	skříňky
Lokativ	skříňce	skříňkách
Instrumental	skříňkou	skříňkami

Alternative Schreibweisen:

skřínka

Worttrennung:

skříň·ka

Aussprache:

IPA: [ˈskr̝̊iːɲka]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] (kleineres) Möbelstück: Kästchen, Kasten, Schränkchen, Schrank

[2] Schatulle zur Aufbewahrung wertvoller Kleinigkeiten: Kästchen

[3] Gehäuse

Herkunft:

Zusammensetzung aus dem Substantiv skříň und dem Suffix -ka

Vergrößerungsformen:

[1] skříň

Beispiele:

[1] Muž měl ve skříňce střelné zbraně.

Der Mann hatte Schusswaffen im Schrank.

[3] Černou skříňku z havarovaného létadla se možná nikdy nenajde.

Der Flugschreiber (Die Black Box) des abgestürzten Flugzeugs wird vermutlich nie gefunden werden.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] skříňka na boty (Schuhkästchen)

[2] skříňka na šperky (Schmuckkästchen)

[3] černá skříňka (Flugschreiber)

Wortbildungen:

[1] skříňkový

Übersetzungen

 [1] (kleineres) Möbelstück: Kästchen, Kasten, Schränkchen, Schrank

Deutsch: Kästchen n, Kasten m, Schränkchen n, Schrank m

 [2] Schatulle zur Aufbewahrung wertvoller Kleinigkeiten: Kästchen

Deutsch: Kästchen n

 [3] Gehäuse

Deutsch: Gehäuse n

Referenzen und weiterführende Informationen:

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „skříňka“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „skříňka“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „skříňka“