rodič

rodič (Tschechisch)

Substantiv, m, belebt

	Singular	Plural
Nominativ	rodič	rodiče rodičové
Genitiv	rodiče	rodičů
Dativ	rodičovi rodiči	rodičům
Akkusativ	rodiče	rodiče
Vokativ	rodiči	rodiče rodičové
Lokativ	rodičovi rodiči	rodičích
Instrumental	rodičem	rodiči

Worttrennung:

ro·dič

Aussprache:

IPA: [ˈrɔɟɪt͡ʃ]

Hörbeispiele:  rodič ^(Info)

Bedeutungen:

[1] Vater oder Mutter; Elternteil

Beispiele:

[1] „Knihu Líný rodič jsem napsal, abych pomohl rodičům. Ne dětem,“ zdůrazňuje třiačtyřicetiletý autor.

„Das Buch Fauler Elternteil habe ich geschrieben, damit es den Eltern hilft. Nicht den Kindern,“ unterstreicht der dreiundvierzigjährige Autor.

[1] Každý rodič ze své zkušenosti ví, že děti občas zlobí.

Jeder Elternteil weiß aus eigener Erfahrung, dass Kinder manchmal unartig sind.

[1] I ten nejlepší rodič na světě může vychovat nezdárné děti.

Selbst die besten Eltern der Welt können schlechtgeratene Kinder großziehen.

[1] Rodiče deváťáků jsou srdečně zváni.

Die Eltern der Neuntklässler sind herzlich eingeladen.

Wortbildungen:

rodičovství, rodičovský

Übersetzungen

 [1] Vater oder Mutter; Elternteil

Deutsch: Elternteil m Englisch: parent → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „rodič“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „rodič“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „rodič“

[1] centrum - slovník: „rodič“

[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „rodič“