pravomoc

pravomoc (Tschechisch)

Substantiv, f

	Singular	Plural
Nominativ	pravomoc	pravomoci pravomoce
Genitiv	pravomoci pravomoce	pravomocí
Dativ	pravomoci	pravomocím pravomocem
Akkusativ	pravomoc	pravomoci pravomoce
Vokativ	pravomoci	pravomoci pravomoce
Lokativ	pravomoci	pravomocích pravomocech
Instrumental	pravomocí	pravomocemi

Worttrennung:

pra·vo·moc

Aussprache:

IPA: [ˈpravɔmɔts]

Hörbeispiele:  pravomoc ^(Info)

Bedeutungen:

[1] Recht: Berechtigung, Rechtsgewalt auszuüben; Befugnis, Rechtsbefugnis, Gewalt, Rechtskraft

Synonyme:

[1] oprávnění

Beispiele:

[1] Valná hromada je oprávněna jmenovat jednatele společnosti a určit či změnit rozdělení pravomocí mezi jednateli.

Die Gesellschafterversammlung ist berechtigt, Geschäftsführer zu bestellen und die Befugnisverteilung unter den Geschäftsführern zu bestimmen oder zu verändern.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] překročit své pravomoci — seine Befugnisse überschreiten, udělit/udělovat pravomoc — Befugnis erteilen, soudní pravomoc — Gerichtsbarkeit

Wortfamilie:

pravomocný, právo

Übersetzungen

 [1] ?

Deutsch: Befugnis f, Rechtsbefugnis f, Gewalt f, Rechtskraft f Englisch: authority → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „pravomoc“

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „pravomoc“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „pravomoc“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „pravomoc“

[*] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „pravomoc“