přiznat se
přiznat se (Tschechisch)[Bearbeiten]
Verb, perfektiv[Bearbeiten]
| Aspekt | ||
| imperfektives Verb | perfektives Verb | |
|---|---|---|
| přiznávat se | přiznat se | |
| Zeitform | Wortform | |
| Futur | 1. Person Sg. | přiznám se |
| 2. Person Sg. | přiznáš se | |
| 3. Person Sg. | přizná se | |
| 1. Person Pl. | přiznáme se | |
| 2. Person Pl. | přiznáte se | |
| 3. Person Pl. | přiznají se | |
| Präteritum | m | přiznal se |
| f | přiznala se | |
| Partizip Perfekt | přiznal se | |
| Partizip Passiv | přiznán | |
| Imperativ Singular | přiznej se | |
| Alle weiteren Formen: Flexion:přiznat se | ||
Anmerkung zum Aspekt:
- Dieses perfektive, vollendete Verb wird dort verwendet, wo die Handlung abgeschlossen ist und nur einmalig stattfindet. Siehe auch Aspekt tschechischer Verben.
Anmerkung:
- siehe auch: přiznat
Worttrennung:
- při·znat se
Aussprache:
- IPA: [ˈpr̝̊ɪznat sɛ]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] reflexiv, intransitiv, přiznat se k + Dativ: durch überzeugende oder wahrheitsgemäße Aussage seine Schuld oder Teilnahme an etwas bestätigen; gestehen, (sich) bekennen, Geständnis ablegen
Synonyme:
- [1] doznat se
Gegenwörter:
- [1] zapřít
Beispiele:
- [1] Při vyšetřování se přiznal ke znásilnění.
- Bei der Einvernahme gestand er die Vergewaltigung.
Redewendungen:
- [1] přiznat se bez mučení — etwas rundheraus sagen
Übersetzungen[Bearbeiten]
- [1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „přiznat“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „přiznati se“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „přiznati se“