obvinění

Aus Wiktionary, dem freien Wörterbuch
Zur Navigation springen Zur Suche springen

obvinění (Tschechisch)[Bearbeiten]

Substantiv, n[Bearbeiten]

Singular Plural
Nominativ obvinění obvinění
Genitiv obvinění obvinění
Dativ obvinění obviněním
Akkusativ obvinění obvinění
Vokativ obvinění obvinění
Lokativ obvinění obviněních
Instrumental obviněním obviněními

Worttrennung:

ob·vi·ně·ní

Aussprache:

IPA: [ˈʔɔbvɪɲɛɲiː]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] Äußerung, mit der jemandem die Schuld für etwas gegeben wird; Beschuldigung, Anschuldigung, Bezichtigung

Herkunft:

Verbalsubstantiv vom Verbobvinit

Synonyme:

[1] nařknutí, nařčení

Beispiele:

[1] „Toto obviňování popuzovalo ovšem krále a zarmucovalo Husa a jeho přátele, neboť nebylo tehdy horší urážky nad obvinění z kacířství.“[1]
Diese Beschuldigung hetzte aber den König auf und bereitete Hus und seinem Freund großen Kummer, denn es gab damals keine schlimmere Beleidigung als die Anschuldigung der Ketzerei.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] křivé obviněnífalsche Anschuldigung
[1] vznést obviněníBeschuldigung erheben, odmítat obviněníBeschuldigung zurückweisen

Wortfamilie:

obviněný, obvinit, vina, vinný

Übersetzungen[Bearbeiten]

Referenzen und weiterführende Informationen:
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „obvinění
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „obvinění
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „obvinění
[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „obvinění

Quellen:

  1. Tschechischer Wikisource-Quellentext „Arnošt Caha, Mistr Jan Hus: Jeho život, dílo a význam