novinář

novinář (Tschechisch)

Substantiv, m, belebt

	Singular	Plural
Nominativ	novinář	novináři
Genitiv	novináře	novinářů
Dativ	novinářovi novináři	novinářům
Akkusativ	novináře	novináře
Vokativ	novináři	novináři
Lokativ	novinářovi novináři	novinářích
Instrumental	novinářem	novináři

[1] novináři

Worttrennung:

no·vi·nář

Aussprache:

IPA: [ˈnɔvɪnaːr̝̊]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] jemand, der Informationen zu bestimmten Themen sammelt, die veröffentlicht werden sollen; Journalist

Herkunft:

[1] vom Adjektiv nový

Synonyme:

[1] žurnalista

Weibliche Wortformen:

[1] novinářka

Oberbegriffe:

[1] povolání

Beispiele:

[1] Novinář píše články ke konkretním tématům.

Der Journalist schreibt Artikel zu bestimmten Themen.

Wortbildungen:

novinářský, novinářství, novinka

Übersetzungen

 [1] jemand, der Informationen zu bestimmten Themen sammelt, die veröffentlicht werden sollen

Deutsch: Journalist m

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „novinář“

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „novinář“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „novinář“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „novinář“

[1] centrum - slovník: „novinář“

[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „novinář“