nařízení

nařízení (Tschechisch)

Substantiv, n

	Singular	Plural
Nominativ	nařízení	nařízení
Genitiv	nařízení	nařízení
Dativ	nařízení	nařízením
Akkusativ	nařízení	nařízení
Vokativ	nařízení	nařízení
Lokativ	nařízení	nařízeních
Instrumental	nařízením	nařízeními

Aussprache:

IPA: [ˈnar̝iːzɛɲiː]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Verbalsubstantiv: behördlich festgelegte Maßnahme; Verordnung, Verfügung, Anordnung

Herkunft:

Verbalsubstantiv vom Verb „nařídit“ (Konjugation)

Synonyme:

[1] příkaz, rozkaz, předpis, ustanovení

Beispiele:

[1] Platby po lhůtě splatnosti budou úročeny v souladu s nařízením vlády.

Für Zahlungen nach Ablauf der Fälligkeitsfrist werden in Einklang mit der Regierungsverordnung Zinsen verrechnet.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] vládní nařízení — Regierungsverordnung

Wortfamilie:

řízení, nařízený, nařídit

Übersetzungen

 [1] Verbalsubstantiv: behördlich festgelegte Maßnahme; Verordnung, Verfügung, Anordnung

Deutsch: Verordnung f, Verfügung f, Anordnung f Englisch: regulation → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „nařízení“

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „nařízení“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „nařízení“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „nařízení“