nářečí

nářečí (Tschechisch)

Substantiv, n

	Singular	Plural
Nominativ	nářečí	nářečí
Genitiv	nářečí	nářečí
Dativ	nářečí	nářečím
Akkusativ	nářečí	nářečí
Vokativ	nářečí	nářečí
Lokativ	nářečí	nářečích
Instrumental	nářečím	nářečími

Worttrennung:

ná·ře·čí

Aussprache:

IPA: [ˈnaːr̝ɛt͡ʃiː]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] landschaftlich verschiedene Redeweise einer Region; Dialekt, Mundart

Synonyme:

[1] dialekt

Beispiele:

[1] V Ostravě se hovoří jiným nářečím než v Brně.

In Ostrava spricht man einen anderen Dialekt als in Brno.

Wortfamilie:

nářeční

Übersetzungen

 [1] landschaftlich verschiedene Redeweise einer Region; Dialekt, Mundart

Deutsch: Dialekt m, Mundart f Englisch: dialect → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „nářečí“

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „nářečí“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „nářečí“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „nářečí“

[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „nářečí“