koření

Siehe auch: kořeni

Siehe auch:

kořeni

koření (Tschechisch)

Substantiv, n

	Singular	Plural
Nominativ	koření	koření
Genitiv	koření	koření
Dativ	koření	kořením
Akkusativ	koření	koření
Vokativ	koření	koření
Lokativ	koření	kořeních
Instrumental	kořením	kořeními

Worttrennung:

ko·ře·ní

Aussprache:

IPA: [ˈkɔr̝ɛɲiː]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Botanik: Pflanzenteile, die den Speisen zur Geschmacksverbesserung zugegeben werden; Gewürz, Würze

Unterbegriffe:

[1] bazalka, fenykl, hořčice, jalovec, kmín, libeček, majoránka, pepř, rozmarýn, skořice, tymián, zázvor

Beispiele:

[1] Sušená semena kmínu patří v české kuchyni k nejpoužívanějším druhům koření.

Getrocknete Kümmelsamen gehören in der tschechischen Küche zu den meist verwendeten Gewürzsorten.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] nové koření — Piment, Neugewürz; směs koření — Gewürzmischung; základní koření — Stammwürze

Übersetzungen

 

Deutsch: [1] Gewürz n, Würze f

Englisch: [1] spice → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „koření“

[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „koření“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „koření“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „koření“

[1] centrum - slovník: „koření“

[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „koření“