klenotník

Aus Wiktionary, dem freien Wörterbuch
Zur Navigation springen Zur Suche springen

klenotník (Tschechisch)[Bearbeiten]

Substantiv, m[Bearbeiten]

Singular Plural
Nominativ klenotník klenotníci
Genitiv klenotníka klenotníků
Dativ klenotníkovi
klenotníku
klenotníkům
Akkusativ klenotníka klenotníky
Vokativ klenotníku klenotníci
Lokativ klenotníkovi
klenotníku
klenotnících
Instrumental klenotníkem klenotníky

Worttrennung:

kle·not·ník

Aussprache:

IPA: [ˈklɛnɔtɲiːk]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] Beruf: Uhren- und Schmuckhändler

Herkunft:

vom Substantiv klenot

Weibliche Wortformen:

[1] klenotnice

Oberbegriffe:

[1] povolání

Beispiele:

[1] Klenotník je člověk, u kterého můžete kupovat rubíny pro manželku.
Der Juwelier ist ein Mensch, bei dem man Rubine für die Ehefrau kaufen kann.

Charakteristische Wortkombinationen:

zlatník a klenotník

Übersetzungen[Bearbeiten]

Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „klenotník
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „klenotník
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „klenotník
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „klenotník
[1] centrum - slovník: „klenotník
[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Portalklenotník