jízdenka

jízdenka (Tschechisch)

Substantiv, f

	Singular	Plural
Nominativ	jízdenka	jízdenky
Genitiv	jízdenky	jízdenek
Dativ	jízdence	jízdenkám
Akkusativ	jízdenku	jízdenky
Vokativ	jízdenko	jízdenky
Lokativ	jízdence	jízdenkách
Instrumental	jízdenkou	jízdenkami

Worttrennung:

jíz·den·ka

Aussprache:

IPA: [ˈjiːzdɛŋka]

Hörbeispiele:  jízdenka ^(Info)

Bedeutungen:

[1] Ausweis, der zur entgeltlichen Fahrt in einem Verkehrsmittel berechtigt; Fahrkarte, Fahrausweis, Fahrschein

Synonyme:

[1] lístek

Unterbegriffe:

[1] permanentka

Beispiele:

[1] Dveře se rozjely a průvodčí zkontroloval cestujícím jízdenky .

Die Schiebetüre öffnete sich und der Schaffner kontrollierte die Fahrausweise der Reisenden.

[1] „Kontrola jízdenek!“ řekla mladá průvodčí.

„Fahrkartenkontrolle!“, sagte die junge Schaffnerin.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] dětská, předplatní, síťová, zpáteční jízdenka — Kinderfahrkarte, Vorverkaufskarte, Netzkarte, Rückfahrkarte

Wortbildungen:

jízdenkový

Übersetzungen

 [1] ?

Deutsch: Fahrkarte f, Fahrausweis m, Fahrschein m Englisch: ticket → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „jízdenka“

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „jízdenka“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „jízdenka“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „jízdenka“

[1] centrum - slovník: „jízdenka“

[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „jízdenka“