hořčík
hořčík (Tschechisch)[Bearbeiten]
Substantiv, m, hart, unbelebt[Bearbeiten]
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | hořčík | (hořčíky) |
Genitiv | hořčíku | (hořčíků) |
Dativ | hořčíku | (hořčíkům) |
Akkusativ | hořčík | (hořčíky) |
Vokativ | hořčíku | (hořčíky) |
Lokativ | hořčíku | (hořčících) |
Instrumental | hořčíkem | (hořčíky) |
Anmerkung zum Plural:
- Die Pluralformen kommen selten vor
Worttrennung:
- hoř·čík
Aussprache:
- IPA: [ˈɦɔr̝tʃiːk]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] chemisches Element mit der Ordnungszahl 12, das zur Gruppe der Erdalkalimetalle gehört: Magnesium
Abkürzungen:
- [1] Symbol: Mg
Synonyme:
Oberbegriffe:
- [1] kov, chemický prvek
Beispiele:
- [1] Hořčík hoří na vzduchu jasným plamenem.
- Magnesium brennt an der Luft mit heller Flamme.
Wortbildungen:
Übersetzungen[Bearbeiten]
- [1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „hořčík“
- [1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „hořčík“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „hořčík“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „hořčík“
- [1] centrum - slovník: „hořčík“