dvůr

dvůr (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	dvůr	dvory
Genitiv	dvora dvoru	dvorů
Dativ	dvoru	dvorům
Akkusativ	dvůr	dvory
Vokativ	dvore	dvory
Lokativ	dvoře dvoru	dvorech
Instrumental	dvorem	dvory

Worttrennung:

dvůr

Aussprache:

IPA: [dvuːr]

Hörbeispiele:  dvůr ^(Info)

Bedeutungen:

[1] von Gebäuden umgebene freie Fläche; Hof

[2] Verwaltungseinheit, Herrscherhaus; Hof

Synonyme:

[1] nádvoří

[2] sídlo

Verkleinerungsformen:

[1] dvorek, dvoreček

Oberbegriffe:

[1] plocha

Unterbegriffe:

[1] školní dvůr — Schulhof

[2] královský dvůr — Königshof, soudní dvůr — Gerichtshof, Evropský soudní dvůr — Europäischer Gerichtshof

Beispiele:

[1] Děti si hrály na dvoře.

Die Kinder spielten im Hof.

[2] Evropský účetní dvůr, který má stejné funkce jako český Nejvyšší kontrolní úřad.

Der Europäische Rechnungshof hat die gleichen Funktionen wie das tschechische Oberste Kontrollamt.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] zametat dvůr — den Hof kehren, vjezd do dvora — Hofeinfahrt

[1, 2] Toponyme: Červený Dvůr, Dvůr Králové nad Labem, Králův Dvůr, Krásný Dvůr, Nový Dvůr, Mastný Dvůr, Mladecký Dvůr, Starý Dvůr

Wortbildungen:

dvorní, dvorský, dvorec, dvořan

Übersetzungen

 [1] von Gebäuden umgebene freie Fläche; Hof

Deutsch: Hof m Englisch:

 [2] Verwaltungseinheit, Herrscherhaus; Hof

Deutsch: Hof m

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „dvůr“

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „dvůr“

[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „dvůr“

[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „dvůr“