abecedář

Aus Wiktionary, dem freien Wörterbuch
Zur Navigation springen Zur Suche springen

abecedář (Tschechisch)[Bearbeiten]

Substantiv, m, belebt[Bearbeiten]

Singular Plural
Nominativ abecedář abecedáři
Genitiv abecedáře abecedářů
Dativ abecedářovi
abecedáři
abecedářům
Akkusativ abecedáře abecedáře
Vokativ abecedáři abecedáři
Lokativ abecedářovi
abecedáři
abecedářích
Instrumental abecedářem abecedáři

Worttrennung:

abe·ce·dář

Aussprache:

IPA: []
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] veraltet, Bildung: Schüler des ersten Schuljahres; Abecedarier, Abcdarier, Abecedarius, Abcdarius, Abc-Schütze, Taferlklassler
[2] veraltet, übertragen: Anfänger, Neuling, Novize

Synonyme:

[1] prvňák, prvňáček
[2] začátečník, veraltet: abecedista, abecedník

Oberbegriffe:

[1] žák, školák

Beispiele:

[1] Již z pouhého podívání na živočicha bude si žáček abecedář snadno vzpomínati na význam každého písmene.[1]
Schon mit dem bloßen Anschauen des Tieres wird sich der Schüler, der Abecedarier, an die Bedeutung eines jeden Buschstabens leicht erinnern.
[2] Uherská vláda si dala, že si takhle poštvala proti sobě dámy poslanců, jsou všechny proti ní, a co dámy v politice znamenají, ví každý politický abecedář.[2]
Die Regierung von Ungarn kam in des Teufels Küche, indem sie die Damen der Abgeordneten gegen sich aufbrachte, sie alle widersprachen, und was die Damen in der Politik bedeuten, das weiß ja jeder politische Novize.

Übersetzungen[Bearbeiten]

Referenzen und weiterführende Informationen:
[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „abecedář
[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „abecedář
[1, 2] František Štěpán Kott: Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. Díl první: A—M, Knihtiskárna Josefa Koláře, Praha 1878, Seite 9.

Substantiv, m, unbelebt[Bearbeiten]

Singular Plural
Nominativ abecedář abecedáře
Genitiv abecedáře abecedářů
Dativ abecedáři abecedářům
Akkusativ abecedář abecedáře
Vokativ abecedáři abecedáře
Lokativ abecedáři abecedářích
Instrumental abecedářem abecedáři

Worttrennung:

abe·ce·dář

Aussprache:

IPA: []
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] veraltet, Bildung: ein Buch zum Einstieg ins Lesen, ein Lernbuch für Leseanfänger, wo mit Reimen die einzelnen Buchstaben alphabetisch behandelt werden; Fibel, Abc-Buch
[2] historisch: alphabetisch geordnetes Wörterverzeichnis; Abecedarium

Synonyme:

[1] slabikář

Beispiele:

[1] Dobrá stařenka, ve své upřímné starosti, aby nezvlčil i aby se mu větší chuť udělala k učení, koupila mu pěkně s kohouty malovaný abecedář a vypravila ho do školy.[3]
Die gütige Alte, von der ehrlichen Sorge getragen, dass er nicht verderbe und größere Lernlust hätte, kaufte ihm ein mit schön gemalten Hahnbildern ausgestattetes Abc-Buch und half ihm, sich auf den Schulweg zu machen.
[2] Na základě shodných českých překladů slovníku Ostřihomského a latinsko-německo-českého slovníku zvaného Catholicon vyslovil Ryba domněnku, že u nás nejspíš již před r. 1372 existoval latinský abecedář s připojenými výklady německými. Tento latinský abecedář byl podle Ryby doplněn i českými překlady.[4]
Aufgrund passender tschechischer Übersetzungen des Wörterbuchs Ostřihomský und des Latein-Deutsch-Tschechisch Wörterbuchs, des sog. Catholicon vermutete Ryba, dass bei uns vielmehr schon vor dem Jahre 1372 ein lateinisches Abecedarium mit angeschlossenen deutschen Erläuterungen existiert hat. Dieses lateinische Abecedarium war laut Ryba auch mit tschechischen Übersetzungen versehen.

Übersetzungen[Bearbeiten]

Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „slabikář
[2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „abecedář
[1] František Štěpán Kott: Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. Díl první: A—M, Knihtiskárna Josefa Koláře, Praha 1878, Seite 9.

Quellen:

  1. Jarmila Wagnerová: Vývoj českého slabikáře od nejstarších dob do současnosti. 1993
  2. Lidové noviny IV , 11 . 8 . 1896
  3. KALINA, Josef Jaroslav. Básnické spisy. Praha : I. L. Kober, 1874. s. 159–178.
  4. Kateřina Voleková: Latinsko-český slovník Klementinský. Diplomová práce. Praha: 2009.