Němec

Němec (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	Němec	Němci
Genitiv	Němce	Němců
Dativ	Němcovi Němci	Němcům
Akkusativ	Němce	Němce
Vokativ	Němče	Němci
Lokativ	Němcovi Němci	Němcích
Instrumental	Němcem	Němci

Worttrennung:

Ně·mec

Aussprache:

IPA: [ˈɲɛmɛt͡s]

Hörbeispiele:  Němec ^(Info)

Bedeutungen:

[1] Deutscher

Herkunft:

Zusammensetzung aus dem Adjektiv němý (stumm) und dem Suffix -ec, also ursprünglich ein Mensch, der sich für die tschechischen Vorfahren unverständlich ausdrückte, der für „stumm“ gehalten wurde

Synonyme:

derb: Němčour, skopčák

Weibliche Wortformen:

[1] Němka

Oberbegriffe:

[1] Evropan; člověk

Beispiele:

[1] „V eskortě bylo vůbec velice málo zábavy. Maďar se bavil s Němcem zvláštním způsobem, jelikož znal z němčiny jenom jawohl a was? Když Němec mu cosi vykládal, Maďar kýval hlavou a říkal Jawohl, a když se Němec zamlčel, řekl Maďar Was? a Němec spustil znova.“

„Bei diesem Transport gab es überhaupt sehr wenig Amüsement. Der Magyare unterhielt sich mit dem Deutschen auf eigenartige Weise, da er von der deutschen Sprache nur die Worte: ‚Jawohl‘ und ‚was‘ kannte. Wenn der Deutsche ihm was erklärte, nickte der Magyare mit dem Kopf und sagte: ‚Jawohl‘, und wenn der Deutsche verstummte, sagte der Magyare ‚was‘? und der Deutsche legte von neuem los.“

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] sudetský Němec – Sudetendeutscher, východní Němec – Ostdeutscher

Wortbildungen:

[1] německý, Německo

Übersetzungen

 [1] Deutscher

Deutsch: Deutscher m Niederländisch: Duitser → nl Polnisch: Niemiec → pl

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „Němec“

Quellen: