Flexion:mít

Aus Wiktionary, dem freien Wörterbuch
Zur Navigation springen Zur Suche springen

mít (Konjugation) (Tschechisch)[Bearbeiten]

< mít

Indikativ
způsob oznamovací
Imperativ
způsob rozkazovací
Person Präsens
čas přítomný
Präteritum
čas minulý
Futur
čas budoucí
Maskulinum Femininum Neutrum
belebt unbelebt
ich
mám měl jsem měla jsem mělo jsem budu mít
du
ty
máš měl jsi měla jsi mělo jsi budeš mít měj
Sie
Vy
máte měl jste měla jste mělo jste budete mít mějte
er/sie/es
on/ona/ono
měl měla mělo bude mít
wir
my
máme měli jsme měly jsme měla jsme budeme mít mějme
ihr
vy
máte měli jste měly jste měla jste budete mít mějte
sie
oni/ony/ona
mají měli měly měly měla budou mít
Konditional
podmiňovací způsob
Person Präsens
čas přítomný
Präteritum
čas minulý
Maskulinum Femininum Neutrum Maskulinum Femininum Neutrum
belebt unbelebt belebt unbelebt
ich
měl bych měla bych mělo bych byl bych měl byla bych měla bylo bych mělo
du
ty
měl bys měla bys mělo bys byl bys měl byla bys měla bylo bys mělo
Sie
Vy
měl byste měla byste mělo byste byl byste měl byla byste měla bylo byste mělo
er/sie/es
on/ona/ono
měl by měla by mělo by byl by měl byla by měla bylo by mělo
wir
my
měli bychom měly bychom měla bychom byli bychom měli byly bychom měly byla bychom měla
ihr
vy
měli byste měly byste měla byste byli byste měli byly byste měly byla byste měla
sie
oni/ony/ona
měli by měly by měly by měla by byli by měli byly by měly byly by měly byla by měla
Partizip
příčestí
Numerus Aktiv (Perfekt)
činné (minulé)
Passiv
trpné
Maskulinum Femininum Neutrum Maskulinum Femininum Neutrum
belebt unbelebt belebt unbelebt
Singular měl měla mělo
Plural měli měly měly měla
Transgressiv Präsens
přechodník přítomný
Transgressiv Präteritum
přechodník minulý
Numerus Maskulinum Femininum Maskulinum Femininum
Singular maje majíc
Plural majíce
Infinitiv Verbaladjektiv
zpřídavnělá příčestí
Verbalsubstantiv
verbální substantivum
mít mající