řezník

řezník (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	řezník	řezníci
Genitiv	řezníka	řezníků
Dativ	řezníkovi řezníku	řezníkům
Akkusativ	řezníka	řezníky
Vokativ	řezníku	řezníci
Lokativ	řezníkovi řezníku	řeznících
Instrumental	řezníkem	řezníky

[1] řezník

Worttrennung:

řez·ník

Aussprache:

IPA: [ˈr̝ɛzɲiːk]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Person, die in der Fleischverarbeitung tätig ist; Metzger, Fleischer

Herkunft:

[1] vom Verb řezat

Weibliche Wortformen:

[1] řeznice

Oberbegriffe:

[1] povolání

Beispiele:

[1] Měli byste důvěru k řezníkovi, který je vegetarián?

Würden Sie einem Metzger vertrauen, der Vegetarier ist?

Wortfamilie:

řezat/říznout, řeznický, řeznictví

Übersetzungen

 [1] Person, die in der Fleischverarbeitung tätig ist; Metzger, Fleischer

Deutsch: Metzger m, Fleischer m Englisch: butcher → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[!] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „řezník“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „řezník“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „řezník“