zvíře

zvíře (Tschechisch)

Substantiv, n

Kasus	Singular	Plural
Nominativ	zvíře	zvířata
Genitiv	zvířete	zvířat
Dativ	zvířeti	zvířatům
Akkusativ	zvíře	zvířata
Vokativ	zvíře	zvířata
Lokativ	zvířeti	zvířatech
Instrumental	zvířetem	zvířaty

Worttrennung:

zví·ře, Plural: zví·řa·ta

Aussprache:

IPA: [ˈzviːr̝ɛ], Plural: [ˈzviːr̝ata]

Hörbeispiele:  zvíře ^(Info), Plural: —

Bedeutungen:

[1] Zoologie: größeres Lebewesen: Tier

[2] umgangssprachlich, expressiv: einflussreiche Person: Tier

Verkleinerungsformen:

[1] zvířátko

Oberbegriffe:

[1] živočich

Unterbegriffe:

[1] savec

Beispiele:

[1] Bály jsme se, že na nás vyběhne nějaké zvíře.

Wir fürchteten, dass irgendein Tier auf uns losrasen wird.

[2] Kdysi to býval obyčejný člověk, ale od té doby, co je náměstkem ministra, je z něho velké zvíře.

Früher einmal war er ein ganz gewöhnlicher Mensch, aber seitdem er Stellvertreter des Ministers geworden ist wurde aus ihm ein großes Tier.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] domácí zvíře — Haustier, dravé zvíře — Raubtier

Abgeleitete Begriffe:

[1] zvířecí, zvířecký, zvířectvo

Übersetzungen

 

Deutsch: [1, 2] Tier n

? Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „zvíře“

[2] Tschechischer Wikipedia-Artikel „zvíře (rozcestník)“

[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „zvíře“

[*] volny - slovník: „zvíře“

[1, 2] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikon „zvíře“