vzduch

vzduch (Tschechisch)

Substantiv, m, hart, unbelebt

Kasus	Singular	Plural
Nominativ	vzduch	vzduchy
Genitiv	vzduchu	vzduchů
Dativ	vzduchu	vzduchům
Akkusativ	vzduch	vzduchy
Vokativ	vzduchu	vzduchy
Lokativ	vzduchu	vzduších, vzduchách
Instrumental	vzduchem	vzduchy

Worttrennung:

vzduch, Plural: vzdu·chy

Aussprache:

IPA: [vzdʊx], Plural: [ˈvzdʊxɪ]

Hörbeispiele:  vzduch ^(Info), Plural: —

Bedeutungen:

[1] Mischung aus Sauerstoff, Stickstoff und anderen Gasen, die den Planet Erde umgibt: Luft

[2] freie Natur: Luft

Synonyme:

[1] ovzduší

[2] venek

Oberbegriffe:

[1] plyn

Beispiele:

[1] Semena pampelišek se vznášela ve vzduchu.

Die Samen der Löwenzähne schwebten durch die Luft empor.

[2] Důležité jsou každodenní ranní gymnastika a hodně pohybu na čerstvém vduchu.

Wichtig sind eine tägliche Morgengymnastik und viel Bewegung an der frischen Luft.

Redewendungen:

[1] vyhodit něco do vzduchu (etwas in die Luft jagen)

[2] jít na vzduch (an die Luft gehen)

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] tlak, teplota vzduchu (Luftdruck, Lufttemperatur); stlačený vzduch (Druckluft)

Abgeleitete Begriffe:

vzduchový, vzdušný, vzducho-, vzduchovka, vzdušno

Übersetzungen

 

Deutsch: [1, 2] Luft f

Englisch: [1] air → en

? Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „vzduch“

[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „vzduch“

[1] volny - slovník: „vzduch“

[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikon „vzduch“