talíř

talíř (Tschechisch)

Substantiv, m, weich, unbelebt

Kasus	Singular	Plural
Nominativ	talíř	talíře
Genitiv	talíře	talířů
Dativ	talíři	talířům
Akkusativ	talíř	talíře
Vokativ	talíři	talíře
Lokativ	talíři	talířích
Instrumental	talířem	talíři

Worttrennung:

ta·líř, Plural: ta·lí·ře

Aussprache:

IPA: [ˈtaliːr̝̊], Plural: [ˈtaliːˈr̝ɛ]

Hörbeispiele:  talíř ^(Info), Plural: —

Bedeutungen:

[1] leicht vertiefte Schale zum Servieren von Speisen: Teller

[2] Inhalt von [1]: Teller

[3] einem Teller [1] ähnlich seiend: Teller

Oberbegriffe:

[1] nádobí

Beispiele:

[1]	Sada obsahuje šest hlubokých talířů a šest mělkých talířů.		Das Set enthält sechs tiefe und sechs flache Teller.
[2]	Snědla dva talíře polévky.		Sie aß zwei Teller Suppe.

Verkleinerungsformen:

[1–3] talířek

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] dezertní talíř (Dessertteller), polevkový talíř (Suppenteller), porcelánový talíř (Porzellanteller)

[1] hluboký, mělký talíř (ein tiefer, flacher Teller)

[3] talíř lyžařské hole (Teller des Skistocks), letající talíř (Frisbee, fliegende Untertasse)

Abgeleitete Begriffe:

talířový

Übersetzungen

 

Deutsch: [1–3] Teller m

Englisch: [1] plate → en