střelba

střelba (Tschechisch)

Substantiv, f

Kasus	Singular	Plural
Nominativ	střelba	střelby
Genitiv	střelby	střeleb
Dativ	střelbě	střelbám
Akkusativ	střelbu	střelby
Vokativ	střelbo	střelby
Lokativ	střelbě	střelbách
Instrumental	střelbou	střelbami

Worttrennung:

střel·ba, Plural: střel·by

Aussprache:

IPA: [ˈstr̝̊ɛlba], Plural: [ˈstr̝̊ɛlbɪ]

Hörbeispiele: —, Plural: —

Bedeutungen:

[1] Abfeuern einer Waffe; Schießen, Schuss, Feuer, Schusswechsel

[2] Sport: Abspielen eines Balls oder Pucks in Richtung zum Tor; Schießen, Schuss

Herkunft:

vom Verb „střílet“

Synonyme:

[1] palba

[1, 2] střílení

Beispiele:

[1] Dalekohled vytváří při čtyřnásobném zvětšení optimální podmínky pro střelbu na pohybující se zvěř.

Das Fernglas schafft bei vierfacher Vergrößerung optimale Bedingungen für das Schießen auf ein sich bewegendes Wild.

[1] Střelba ustala a já mohla zpátky.

Der Schusswechsel verstummte und ich konnte zurück.

[2] V druhé části prvního poločasu mužstvu střelba nevycházela a domácí položili základy ke své výhře.

Im zweiten Teil der ersten Halbzeit gelang der Mannschaft kein Schuss und die Heimspieler legten den Grundstein zu ihrem Sieg.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] střelba do terče, střelba se ozývá

Übersetzungen

 

Deutsch: [1, 2] Schießen n, Schuss m, [1] Feuer n, Schusswechsel m

Englisch: [1] shooting → en

? Referenzen und weiterführende Informationen:

[1, 2] Tschechischer Wikipedia-Artikel „střelba“

[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „střelba“

[1, 2] volny - slovník: „střelba“

[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikon „střelba“

Ähnliche Wörter:

střela