původ

původ (Tschechisch)

Substantiv, m, hart, unbelebt

Kasus	Singular	Plural
Nominativ	původ	původy
Genitiv	původu	původů
Dativ	původu	původům
Akkusativ	původ	původy
Vokativ	původe	původy
Lokativ	původu	původech
Instrumental	původem	původy

Worttrennung:

pů·vod, Plural: pů·vo·dy

Aussprache:

IPA: [ˈpuːvɔt], Plural: [ˈpuːvɔdɪ]

Hörbeispiele:  původ ^(Info), Plural: —

Bedeutungen:

[1] Entstehung oder Beginn von etwas: Herkunft, Ursprung

[2] Anlass oder Ursache für das Entstehen von etwas: Abstammung

Synonyme:

[1] vznik, začátek

[2] příčina

Beispiele:

[1] Možnosti přesného určení původu těchto bakterií jsou velmi omezené.

Die Möglichkeiten der genauen Bestimmung der Herkunft dieser Bakterien sind sehr beschränkt.

[2] Děkan univerzity v New Yorku je původem Čech.

Der Dekan der Universität in New York ist tschechischer Abstammung.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] země původu — Herkunftsland

Abgeleitete Begriffe:

původní, původně, původce

Übersetzungen

 

Deutsch: [1] Herkunft f, Ursprung m, [2] Abstammung f

Englisch: [1] [[|]] → en

? Referenzen und weiterführende Informationen:

[1, 2] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „původ“

[1, 2] volny - slovník: „původ“

[1, 2] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikon „původ“

Ähnliche Wörter:

průvod, důvod