připomenout si
připomenout si (Tschechisch)[Bearbeiten]
Verb, perfektiv[Bearbeiten]
| Aspekt | ||
| imperfektives Verb | perfektives Verb | |
|---|---|---|
| připomínat si | připomenout si | |
| Zeitform | Wortform | |
| Futur | 1. Person Sg. | připomenu si |
| 2. Person Sg. | připomeneš si | |
| 3. Person Sg. | připomene si | |
| 1. Person Pl. | připomeneme si | |
| 2. Person Pl. | připomenete si | |
| 3. Person Pl. | připomenou si | |
| Präteritum | m | připomněl si, připomenul si |
| f | připomněla si, připomenula si | |
| Partizip Perfekt | připomněl si, připomenul si | |
| Partizip Passiv | — | |
| Imperativ Singular | připomeň si | |
| Alle weiteren Formen: Flexion:připomenout si | ||
Anmerkung zum Aspekt:
- Dieses perfektive, vollendete Verb wird dort verwendet, wo die Handlung abgeschlossen ist und nur einmalig stattfindet. Siehe auch Aspekt tschechischer Verben.
Anmerkung:
- siehe auch: připomenout
Worttrennung:
- při·po·me·nout si
Aussprache:
- IPA: [ˈpr̝̊ɪpɔmɛnɔʊ̯t sɪ]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] reflexiv, transitiv: etwas wieder ins Gedächtnis rufen; sich an etwas oder jemanden erinnern
Synonyme:
- [1] vzpomenout si
Beispiele:
- [1] Jana si připomněla svou nejmilejší dětskou knížku.
- Jana erinnerte sich an ihr liebstes Kinderbuch.
Übersetzungen[Bearbeiten]
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „připomenouti“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „připomenouti“
- [1] centrum - slovník: „připomenout“
- [1] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „připomenout si“