přítel

přítel (Tschechisch)

Substantiv, m, weich, belebt

Kasus	Singular	Plural
Nominativ	přítel	přátelé
Genitiv	přítele	přátel
Dativ	přítelovi, příteli	přátelům
Akkusativ	přítele	přátele
Vokativ	příteli	přátelé
Lokativ	přítelovi, příteli	přátelích
Instrumental	přítelem	přáteli

Worttrennung:

pří·tel, Plural: přá·te·lé

Aussprache:

IPA: [ˈpr̝̊iːtɛl], Plural: [ˈpr̝̊aːtɛlɛː]

Hörbeispiele:  přítel ^(Info), Plural: —

Bedeutungen:

[1] ein sehr nahestehender Mensch, für den man freundschaftliche und kameradschaftliche Gefühle entwickelt hat: Freund, Kamerad

[2] ein Anhänger von etwas: Freund, Gönner, Anhänger

[3] meist im Plural, vertraute Ansprache: Freunde

Synonyme:

[1] druh, kamarád, partner

[2] podporovatel, příznivec, stoupenec

Gegenwörter:

[1, 2] nepřítel

Weibliche Wortformen:

[1] přítelkyně

Verkleinerungsformen:

[1] přítelíček

Beispiele:

[1] Její dcera je zatím svobodná, ale už dlouho žije se svým přítelem.

Ihre Tochter ist vorderhand ledig, sie lebt aber schon lange mit ihrem Freund zusammen.

[2] Nejsem přítelem dlouhých diskusí.

Ich bin kein Freund langer Diskussionen.

[3] Vážení přátelé, vítám Vás u nás.

Liebe Freunde, ich begrüße Sie bei uns.

Sprichwörter:

[1] V nouzi poznáš přítele.

Freunde in der Not gehen hundert auf ein Lot. (wörtlich: In der Not erkennst du den Freund.)

Charakteristische Wortkombinationen:

[3] obchodní přítel (Geschäftsfreund)

Abgeleitete Begriffe:

přátelský, přátelství, spřátelený, spřátelit se, nepřítel

Übersetzungen

 

Deutsch: [1–3] Freund m; [1] Kamerad m; [2] Gönner m, Anhänger m

Englisch: [1, 2] friend → en

? Referenzen und weiterführende Informationen:

[1–3] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „přítel“

[1–3] volny - slovník: „přítel“

[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikon „přítel“