králík

[Bearbeiten] králík (Tschechisch)

Kasus	Singular	Plural
Nominativ	králík	králíci
Genitiv	králíka	králíků
Dativ	králíkovi, králíku	králíkům
Akkusativ	králíka	králíky
Vokativ	králíku	králíci
Lokativ	králíkovi, králíku	králících
Instrumental	králíkem	králíky
Weitere Formen: králík (Possessivadjektiv)

Worttrennung:

krá·lík, Plural: krá·lí·ci

Aussprache:

IPA: [ˈkraːliːk], Plural: [ˈkraːliːʦɪ]

Hörbeispiele: —, Plural: —

Bedeutungen:

[1] Zoologie: sich stark vermehrendes Nagetier mit langen Ohren; Kaninchen

Verkleinerungsformen:

[1] králíček

Oberbegriffe:

[1] savec, živočich

Beispiele:

[1] Vím, že se králíci rychle množí.

Ich weiß, dass sich Kaninchen schnell vermehren.

[1] Přirovnal hledání vhodného nástupce k tahání králíka z klobouku.

Er verglich die Suche eines geeigneten Nachfolgers mit dem Ziehen eines Kaninchens aus dem Hut.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] pokusný králík

Abgeleitete Begriffe:

králíkárna, králičí, králičina

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „králík“

[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „králík“

[1] volny - slovník: „králík“

[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikon „králík“