dělník

dělník (Tschechisch)

Substantiv, m, hart, belebt

Kasus	Singular	Plural
Nominativ	dělník	dělníci
Genitiv	dělníka	dělníků
Dativ	dělníkovi dělníku	dělníkům
Akkusativ	dělníka	dělníky
Vokativ	dělníku	dělníci
Lokativ	dělníkovi dělníku	dělnících
Instrumental	dělníkem	dělníky

Worttrennung:

děl·ník, Plural: děl·ní·ci

Aussprache:

IPA: [ˈɟɛlɲiːk], Plural: [ˈɟɛlɲiːʦɪ]

Hörbeispiele:  dělník ^(Info), Plural: —

Bedeutungen:

[1] jemand, der manuell (in der Produktion) gegen Entgelt tätig ist: Arbeiter

Synonyme:

[1] pracovník, pracující

Weibliche Wortformen:

[1] dělnice

Beispiele:

[1] Dělníci nespokojení s pracovními podmínkami vstoupili do stávky.

Die mit den Arbeitsbedingungen nicht zufriedenen Arbeiter traten in den Streik.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] pomocný dělník, průmyslový dělník, stavební dělník

Wortbildungen:

dělnický

Übersetzungen

 

Deutsch: [1] Arbeiter m

Englisch: [1] worker → en

? Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „dělník“

[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „dělník“

[1] volny - slovník: „dělník“

[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikon „dělník“