cukrář

cukrář (Tschechisch)

Substantiv, m, belebt

	Singular	Plural
Nominativ	cukrář	cukráři
Genitiv	cukráře	cukrářů
Dativ	cukrářovi cukráři	cukrářům
Akkusativ	cukráře	cukráře
Vokativ	cukráři	cukráři
Lokativ	cukrářovi cukráři	cukrářích
Instrumental	cukrářem	cukráři

[1] cukrář u práce

Worttrennung:

cu·k·rář

Aussprache:

IPA: [ˈt͡sʊkraːr̝̊]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] jemand, der Feinbackwerk herstellt

Herkunft:

[1] vom Substantiv cukr

Weibliche Wortformen:

[1] cukrářka

Oberbegriffe:

[1] povolání, řemeslník

Beispiele:

[1] Cukrář dělá pralinky.

Der Konditor macht Pralinen.

Wortbildungen:

cukrárna, cukrářství

Übersetzungen

 [1] jemand, der Feinbackwerk herstellt

Deutsch: Konditor m Englisch: confectioner → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „cukrář“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „cukrář“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „cukrář“

[1] centrum - slovník: „cukrář“

[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „cukrář“