štěně

štěně (Tschechisch)

Substantiv, n

Kasus	Singular	Plural
Nominativ	štěně	štěňata
Genitiv	štěněte	štěňat
Dativ	štěněti	štěňatům
Akkusativ	štěně	štěňata
Vokativ	štěně	štěňata
Lokativ	štěněti	štěňatech
Instrumental	štěnětem	štěňaty

[1] štěně

Worttrennung:

ště·ně, Plural: ště·ňa·ta

Aussprache:

IPA: [ˈʃcɛɲɛ], Plural: [ˈʃcɛɲata]

Hörbeispiele: —, Plural: —

Bedeutungen:

[1] Jungtier eines Hundes

[2] junger, unerfahrener Mensch

Synonyme:

[1] štěňátko

[2] zelenáč, holobrádek

Oberbegriffe:

[1] mládě

[2] nováček

Beispiele:

[1] Štěně se od začátku učí, že směr určuje pán.

Der Welpe lernt von Anfang an, dass das Herrchen die Richtung bestimmt.

[1] Musíme být na štěně přísní.

Wir müssen mit dem Welpen streng sein.

Wortbildungen:

štěněcí

Übersetzungen

 

Deutsch: [1] Welpe m, [2] Grünschnabel m

Englisch: [1] pup → en, [2] greenhorn → en

? Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „štěně“

[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „štěně“

[1] volny - slovník: „štěně“

[1, 2] seznam - slovník: „štěně“

[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikon „štěně“

Ähnliche Wörter:

stěna