řemeslník

řemeslník (Tschechisch)

Substantiv, m, hart, belebt

Kasus	Singular	Plural
Nominativ	řemeslník	řemeslníci
Genitiv	řemeslníka	řemeslníků
Dativ	řemeslníkovi, řemeslníku	řemeslníkům
Akkusativ	řemeslníka	řemeslníky
Vokativ	řemeslníku	řemeslníci
Lokativ	řemeslníkovi, řemeslníku	řemeslnících
Instrumental	řemeslníkem	řemeslníky

Worttrennung:

ře·me·sl·ník, Plural: ře·me·sl·ní·ci

Aussprache:

IPA: [ˈr̝ɛmɛsl̩ɲiːk], Plural: [ˈr̝ɛmɛsl̩ɲiːʦɪ]

Hörbeispiele: —, Plural: —

Bedeutungen:

[1] jemand, der ein Handwerk beruflich betreibt: Handwerker

[2] jemand der sein Handwerk versteht; jemand, der seine Arbeit - meist eine künstlerische und/oder monotone Arbeit - verrichtet

Oberbegriffe:

[1] pracovník

Unterbegriffe:

[1] elektrikář, hodinář, instalatér, klempíř, kovář, malíř, natěrač, obkladač, pokrývač, tesař, truhlář, zámečník, zedník

Beispiele:

[1] Ekonomické potíže v současné době nemají jen velké firmy, ale i drobní řemeslníci.

Wirtschaftliche Schwierigkeiten haben heute nicht nur die großen Firmen sondern auch die kleinen Handwerker.

[2] Hitchcock získal pověst vynikajícího řemeslníka s velkou fantazií.

Hitchcock erwarb den Ruf eines Mannes, der sein Handwerk perfekt versteht und große Fantasie hat.

Abgeleitete Begriffe:

řemeslnický

Übersetzungen

 

Deutsch: [1] Handwerker m

Englisch: [1] craftsman → en

? Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „řemeslník“

[1, 2] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „řemeslník“

[*] volny - slovník: „řemeslník“

[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikon „řemeslník“