člověk

člověk (Tschechisch)

Substantiv, m, hart, belebt

Kasus	Singular	Plural
Nominativ	člověk	lidé, lidi
Genitiv	člověka	lidí
Dativ	člověkovi, člověku	lidem
Akkusativ	člověka	lidi
Vokativ	člověče	lidé, lidi
Lokativ	člověkovi, člověku	lidech
Instrumental	člověkem	lidmi

Worttrennung:

člo·věk, Plural: li·dé, li·di

Aussprache:

IPA: [ˈʧlɔvjɛk], Plural: [ˈlɪdɛː], [ˈlɪɟi]

Hörbeispiele:  člověk ^(Info), Plural: —

Bedeutungen:

[1] höchst entwickeltes lebendiges Wesen: Mensch

[2] nicht näher definierte Person: man

[3] Anrede einer Person: Mensch

Synonyme:

[1] bytost, jedinec, osoba

[2] kdokoli, někdo

Verkleinerungsformen:

[1] človíček

Beispiele:

[1] Podle mě je Lucie naprosto spolehlivý člověk.

Meiner Meinung nach ist Lucie ein durchaus zuverlässiger Mensch.

[1] Zařadil jsem se do fronty, kde bylo nejméně lidí.

Ich stellte mich dort an, wo die wenigsten Leute waren.

[2] Člověk nikdy neví, co se může přihodit.

Man weiß nie, was passieren kann.

[3] Člověče, nezlob se!

Mensch, ärgere dich nicht!

Abgeleitete Begriffe:

člověčí, člověčenstvo

Übersetzungen

 

Deutsch: [1, 3] Mensch m, [2] man

Englisch: [1] human → en, man → en, person → en

? Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „člověk“

[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „člověk“

[1–3] volny - slovník: „člověk“

[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikon „člověk“