úředník

úředník (Tschechisch)

Substantiv, m, hart, belebt

	Singular	Plural
Nominativ	úředník	úředníci
Genitiv	úředníka	úředníků
Dativ	úředníkovi úředníku	úředníkům
Akkusativ	úředníka	úředníky
Vokativ	úředníku	úředníci
Lokativ	úředníkovi úředníku	úřednících
Instrumental	úředníkem	úředníky

Worttrennung:

úřed·ník

Aussprache:

IPA: [ˈuːr̝ɛdɲiːk]

Hörbeispiele:  úředník ^(Info)

Bedeutungen:

[1] ein Amt ausübende Person männlichen oder unbestimmten Geschlechts: Beamter, Beamte

Synonyme:

[1] administrátor, byrokrat, referent

Weibliche Wortformen:

[1] úřednice

Oberbegriffe:

[1] osoba

Unterbegriffe:

[1] ministr, policista, soudce, státní zástupce

Beispiele:

[1] Úředník je osoba s velmi specifickým myšlením, ve které ovšem zůstaly nějaké stopy lidských vlastností.

Ein Beamter ist eine Person mit einem speziellen Gedankengut, in welchem aber manchmal Spuren menschlicher Eigenschaften verblieben sind.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] vysoký úředník (ein hoher Beamter)

Wortbildungen:

úřednický, úřednictvo

Übersetzungen

 [1] ein Amt ausübende Person männlichen oder unbestimmten Geschlechts: Beamter, Beamte

Deutsch: Beamter m

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „úředník“

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „úředník“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „úředník“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „úředník“

[1] centrum - slovník: „úředník“

[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „úředník“